Geometrie v architektuře
Geometrie se v architektuře používá již od pradávna. Důvody mohou být různé, jedny z nejznámějších se mi zdají důvody estetické, mystické a funkční. Nejvíce viditelné z estetických geometrických tvarů jsou například používané kulové plochy jako kupole ( Bazilika sv. Petra ve Vatikáně ), valené klenby, rotační plochy v podobě sloupů (Zámek Versaille ve Francii ) a mnoho dalších. Za mystické považuji například půdorys poutního kostela Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, nebo mnoho jiných například barokních, gotických ( Notre Dame ) a egyptských staveb. Jako funkční důvod použití geometrie v architektuře bych zmínila komíny jaderných elektráren, které jsou tvořeny rotačním jednodílným hyperboloidem kde důvodem jejich tvaru je především snížení teploty chladící vody.
Já jsem se zaměřila na použití zlatého řezu v architektuře. Již před mnoho staletími se vědělo, že úhlopříčky 5ti úhelníku se protínají ve zlatém řezu. Tento fakt je něco na co navázal v 16. století architekt Jacopo Barozii da Vignola, který tento princip využil u stavby 5ti úhelníkového zámku Farnesse. Další zajímavý člověk zabývající se zlatým řezem je Adolf Zeising. Jeho kniha o zlatém řezu začíná hledáním určitých zákonitostí u rostlin a končí až u rozebrání zvířat v poměru zlatého řezu. Je zajímavé, že například rostliny rostou způsobem nazývaným zlatá spirála, která je tvořena určitým podílem čísel který nám také vytvoří ten slavný zlatý řez. Další co bych ráda zmínila je pozorování antických staveb především pak stavby Parthenon, která je pozorována již dlouhá staletí. Jedna z teorií je, že byl tento chrám vytvořen v poměru zlatého řezu, nemůžeme však s jistotou říci zda-li jde o pouhou náhodu, nebo o záměr. Další částí Zeisingovi práce bylo poměřování antických soch, lidských postav a částí těla (tomuto tématu se věnoval také Matila Ghyka, který rozebral lidský obličej v poměru zlatého řezu) a nakonec také poměřování rozměrů zvířat jako například krav.
Zlatý řez je známý skrz všechna staletí a byl využíván mnoha architekty a vládci. Ve 20. století byl využit i Le Corbusierem, který si sestavil ideálního modulového člověka podle kterého měly být stavěny veškeré jeho stavby. Ve 20. století se také řeší pojem proporčnosti ke kterému se odkazují dokonce i brutalisté, Rudolf Wittkower, Edwin Lutyens, Le Corbusier a mnoho dalších.
Zdroje : http://www.surynkova.info/dokumenty/ja/Prezentace/aplikace2_2011.pdf
https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/technologie-a-zabezpeceni.html
http://anyz.xf.cz/fibonacci/zr_kolem_architekt.html
Hodiny architektonické kompozice
Já jsem se zaměřila na použití zlatého řezu v architektuře. Již před mnoho staletími se vědělo, že úhlopříčky 5ti úhelníku se protínají ve zlatém řezu. Tento fakt je něco na co navázal v 16. století architekt Jacopo Barozii da Vignola, který tento princip využil u stavby 5ti úhelníkového zámku Farnesse. Další zajímavý člověk zabývající se zlatým řezem je Adolf Zeising. Jeho kniha o zlatém řezu začíná hledáním určitých zákonitostí u rostlin a končí až u rozebrání zvířat v poměru zlatého řezu. Je zajímavé, že například rostliny rostou způsobem nazývaným zlatá spirála, která je tvořena určitým podílem čísel který nám také vytvoří ten slavný zlatý řez. Další co bych ráda zmínila je pozorování antických staveb především pak stavby Parthenon, která je pozorována již dlouhá staletí. Jedna z teorií je, že byl tento chrám vytvořen v poměru zlatého řezu, nemůžeme však s jistotou říci zda-li jde o pouhou náhodu, nebo o záměr. Další částí Zeisingovi práce bylo poměřování antických soch, lidských postav a částí těla (tomuto tématu se věnoval také Matila Ghyka, který rozebral lidský obličej v poměru zlatého řezu) a nakonec také poměřování rozměrů zvířat jako například krav.
Zlatý řez je známý skrz všechna staletí a byl využíván mnoha architekty a vládci. Ve 20. století byl využit i Le Corbusierem, který si sestavil ideálního modulového člověka podle kterého měly být stavěny veškeré jeho stavby. Ve 20. století se také řeší pojem proporčnosti ke kterému se odkazují dokonce i brutalisté, Rudolf Wittkower, Edwin Lutyens, Le Corbusier a mnoho dalších.
Zdroje : http://www.surynkova.info/dokumenty/ja/Prezentace/aplikace2_2011.pdf
https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/technologie-a-zabezpeceni.html
http://anyz.xf.cz/fibonacci/zr_kolem_architekt.html
Hodiny architektonické kompozice
Komentáře
Okomentovat